Moje maminka

(to černý kolečko uprostřed je bříško :-))

Prázdniny!

Dva roky školky za námi a další dva před námi. Ale mezitím máme dva měsíce ranního nestávání, jupí.

Míša dostal domů svoje výtvory za celý rok (oproti jiným dětem tak půlku, musíme si cenit každého obrázku, co se uvolí namalovat). No a největší perla, obrázek "Moje maminka".
Malíř z něj určitě nebude, ani nemá po kom. Ve školce se aspoň trochu naučil vybarvovat, ale pokud nejde o kreslení dopravních prostředků, tak ztrácí rychle zájem.  Ale z "maminky" mám velikou radost, pozitivně hodnotím, že se na obrázku směju :-)

Andílek

Anetka. Vypadá jako andílek. Má krásné veliké modré oči a dlouhé řasy, něžný čumáček a vlasy teď skoro do blonďata. Do toho jí věčně navlékám do šatiček a sukýnek nejlépe růžové barvy. Holčička jak z reklamy.
Jdeme li třeba nakoupit, hodně lidí se po ní kouká a usmívá se. Potud dobré. V momentě, kdy se k ní někdo skloní a začne "ty jsi ale krásná holčička", Anetku chytne amok. Zamračí se, rukou máchne a zařve jak tur: "Ne, ne!" Di pyč!"

Člověk aby se se za ní styděl :-))

Učíme se barvy

Ukazuji v knížce – Jahoda, má červenou barvu, je červená.

Aný – jé, jahůdka!

Já - a jakou má barvu?

Aný – nevím

Já – no jaká je?

Aný – no, to je moje, no!

Já – a jakou má barvu?

Aný – a kde je Míšovo??