pátek 29. října 2010

7x about Papucha

Tak mi zbývá splnit poslední pravidlo bloggerského ocenění.
Mám napsat 7 věcí o sobě. Kdo mě zná, tak ví, že konvence moc nemusím, tudíž nemůže čekat miniživotopis ala "narodila jsem se... žiju... doma mám..." Vezmu to heslovitě.

1) Modrá  (moje oblíbená barva. S příchodem holčičky do naší rodiny jsem ale naznala, že i růžová může být fajn. Musí být ale na té holčičce, nikoliv na mně).
2) Čokoláda s chilli  (za to bych někomu dala Nobelovku fakt).
3) Portugalsko  (země, kde jsem nikdy nebyla, ale moc mě láká. Snad někdy?)
4) Bruce Willis  (bez komentáře :-))) )
5) Voda  (jsem ryba a voda je můj živel)
6) Zoufalé manželky  (někdy si tak i připadám, nicméně je to po dlouhé době seriál, na kterém ujíždím a nevynechám jediný díl).
7) Ještě jednou Bruce Willis :-))

čtvrtek 28. října 2010

Stojí za shlédnutí

Dva blogy, které bych doporučila na ocenění, protože se mi prostě líbí.

Veronika
Má dvě krásné holčičky, se kterýma na podzim podnikla dalekou cestu do USA - tam i zpět, sama! Hrdinka roku :-) Jejich zážitky si můžete přečíst zde - Nika

Janina
Nádherně fotí a upravuje fotky, moc se mi to líbí. Ke krásným fotkám dopomáhá malá modelka Anička :-)
Janina

***************

A ještě odkaz na Katky blog.
Také doporučuji, Katka fotí fantasticky, hlavně svoje holčičky :-*
Vítovi

úterý 26. října 2010

Medaile

Katka si myslí, že je můj blog vtipný a poslala mi virtuální ocenění, viz. obrázek vpravo.

Trochu to zavání spamem, nicméně mě to potěšilo, jsem bloggerský laik (a ještě nepravidelný) a za úspěch považuju to, že ho někdo občas přečte a nechá komentář.

Pravidla pro udělení jsou:
1) Poděkovat osobě,která vám ocenění věnovala - Katko, díky!
2) Umístit logo na svých stránkách - Po delším boji se podařilo...
3) Dát odkaz na osobu, která vám toto ocenění věnovala - Šmarjá to se dělá jak?
4) Napsat o sobě 7 věcí, které mohou být zajímavé pro ostatní - No to teda promyslím později
5) Nominovat 7 tvůrčích blogů - Ani nevím, jestli 7 blogů dohromady vůbec navštěvuju... Líbí se mi blog Niky a blog Janiny
6) Dát odkazy na vámi nominované blogy - To samé jak u 3)
7) Napsat na vámi nominované blogy vzkaz, který prozradí vaše jemnování - To až sem dám ty odkazy .-)

pondělí 25. října 2010

Miminko moje




Málo píšu o Anetce, ještě tolik srozumitelně nepovídá, ale to neznamená, že by s ní nebyla sranda.
Tuhle si dávala muchláčka na hlavu "epici mam!" což bylo FAKT VTIPNÝ :-)
A skloňuje! Aný, půjdeš do postýlky? - Neci!
Tuhle řekla "idim uko maminky" (vidím maminky auto).
Mluví vlastně pořád a pokud ne, tak zpívá. Pořád mě nutí zpívat "oně aný oně, hopsa" (vraný koně), případně Pásla ovečky, načež dělá dupydupydup, div nepraskne podlaha.

Miminko moje skoro dvouletý :-)

Není nad dobré rady

V autě.
Míša - dobře jedeš, dobře, to tě můj tatínek pěkně naučil!
Já - no, cheche, jasně, díky.
Míša - jsi šikovná!
Já - děkuju.
Míša - tak pozor, ať nenabouráš ten bavorák před náma!!

sobota 23. října 2010

Jak vznikají názory

Míša v autíčku v nákupním centru, říkám, až se dohoupe, že půjdeme.
Autíčko dohoupe, Míša leze ukázněne ven. Přichází holčička.
Míša - jde sem holčička, hele.
Holčička se začíná motat kolem autíčka...
Míša - půjde do autíčka, holčička?
Já - asi ano, jestli bude chtít.
Míša - holka...
Já - spíš se říká holčička.
Holčička leze do auta.
Míša - holka! Protivná!!

úterý 19. října 2010

Naštvali mě

V tescu. Myslím, že na vánoční výzdobu, stromečky, ozdoby, kolekce.... je ještě brzo. Sakra, sotva začal podzim, ne? Poslední dny byly vyloženě podzimní, barevné listy, vítr, sluníčko. Pak vlezu do tesca a prásk ho, radujte se, veselte se.
No nicméně i mě nalákaly barevné balící papíry. Vzala jsem jeden s Medvídkem Pú a jeden s Cars. Okecávala jsem to sama sobě, že to není na Vánoce, ale na narozeninové dárečky.
Ale stejně cítím takové vnitřní znepokojení - dostali mě přesně tak, jak měli v úmyslu....

čtvrtek 7. října 2010

Dneska u babičky

Míša špenát nejedl. Nebyl totiž speciální :-)))

(A s paní učitelkou šel na vycházce za ruku:-))

středa 6. října 2010

Super speciál

Míša jde ze školky, ptám se na oběd.
M - jo jo, jedl jsem. Polívku, masíčko, knedlíky a taky špenát.
Já - a to jsi jedl, ten špenát? (doma ho nevezme do pusy, kdyby nevím co)
M - jo jo, jedl. Jenom půlku teda.
Já - a to jsi ho opravdu jedl?? (odmítám uvěřit)
M - jo, paní učitelka mi řekla, že to je speciální jídlo! Tak jsem to jedl, ale jenom půlku. Bylo to totiž speciální jídlo, víš mami? Speciální, říkala paní učitelka.

No vida. Tak nač ho držet doma, když ve školce má speciální jídlo a mladou krásnou učitelku :-)