Míšovo hurónský smích z dětského pokojíčku. Mezi záchvaty vyráží něco jako "mami, mami, haha...Anetka počů...Anetka počů.... mami, ona počůů... hahahahaha..." Přicházím do pokoje, kde Anetka vítězoslavně mává staženými kalhotkami a ukazuje svoje dílo.
"Anetka počůrala mašiny!!!"
Kdyby jen mašiny. Zuřím, běsním. Ubrousky suším dřevěné koleje, točnu a vagonky. Spílám dětem a vyhazuju je z pokoje. Míša se okamžitě nafukuje "nemáme tě rádi!". Anetka se mračí jak tisíc čertů "nemáme vádi, víš!"
Míša "jo, Aný, máma je hloupá!"
Odcházím se smát do kuchyně (zatím se ještě smát).
Po chvíli, kdy emoce opadly, vysvětluju Anetce, že to přeci nejde čůrat na hračky, umí krásně na nočník a na záchod, proč to udělala?
Anetka - "no potože se Míša smál!"
Žádné komentáře:
Okomentovat