Naháním Anetku - Seber si tu čepičku a dej jí na křeslo.
(ignorace)
Anetko, tu čepičku!
Míša moudře - prosím tě mami, nech jí! Copak nevidíš, že jí není dobře!
Večer, já - Aný pojď si vzít prášek, ať v noci nekašleš.
(ignorace)
Anetko, ten prášek!
(řev)
Míša přemoudřele - mami, když nechce, tak nechce. Nenuť jí to!
Takový okamžiky mě tak dojímají....
Dneska cestou ze školky
Anetka - já sem Zebedý! (odhaduju na nějakou postavičku z nějaké pohádky, ani nevím, jak se to píše)
Míša - ale né, jsi Anetka Sponnerová!
A - néé, jsem Zebedý!
Míša - né! Anetka!
Řev až domů.
Takový okamžiky mě teda moc nedojímají....
Žádné komentáře:
Okomentovat